Vulkanický čedičový útvar vyčnívá z náhorní plošiny u Kamenického Šenova asi 12 kilometrů jižně od Chřibské. Národní přírodní památka je tvořena pěti až šestibokými sloupci, dlouhými až 12 metrů. Celý útvar připomíná píšťaly, proto bývá nazýván i Kamenné varhany. Jezírko vzniklé z vytěžené jámy je plněno dešťovou vodou. Určitě si…
Asi šest kilometrů jihozápadně od Krásného Pole (směrem na Českou Kamenici) stojí na vrchu Studenci 16 metrů vysoká rozhledna. Národní technická památka z roku 1888 je druhou nejstarší železnou rozhlednou u nás. Z vyhlídkové plošiny se můžete kochat výhledy na Krušné, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše nebo České středohoří.
Zlatý a nedaleký Stříbrný vrch jsou dva čedičové kopce, vyčnívající nad východním okrajem vesnice Líska asi šest kilometrů od Krásného Pole. Kamenné varhany v nich odhalila až těžba v tamních lomech. V roce 1940 sice byla těžba zastavena a oba kopce byly prohlášeny za chráněné, ale ještě před koncem 2.…
Nevelká rekreační obec leží na říčce Kamenici asi pět kilometrů jihovýchodně od Krásného Pole. Je rozdělena na několik místních částí – Kytlice, Falknov, Dolní Falknov, Hillův Mlýn a Mlýny. Možnost koupání nabízí Lesní rybník s písčitou pláží. Chalupu na snímku zde měl Miroslav Horníček, který je na místním hřbitově pochován.…
Hrad německy zvaný Tollenstein (dříve Dohlenstein – Kavčí skála) je zříceninou středověkého sídla asi sedm kilometrů východně od Krásného Pole a dva kilometry jižně od centra Jiřetína pod Jedlovou. Hrad, který se poprvé připomíná roku 1337, byl vybudován na ochranu cesty z Čech do Lužice a ve své době byl…
Obec byla založena jako hornické městečko v roce 1548 – po objevu ložiska stříbrných rud. Budova patrové fary s mansardovou střechou vedle kostela Nejsvětější Trojice pochází z roku 1755. Ve své době patřila k nejhonosnějším objektům svého druhu v Čechách a stala se vzorem pro další farní budovy. Mezi nejvýznamnější…
Hora Jedlová (774 metrů nad mořem) je třetím nejvyšším vrcholem Lužických hor. Za jasného počasí je z ní možné shlédnout celý obzor od Krušných hor až po Krkonoše. Proto zde byla také roku 1891 vybudována 23 metrů vysoká rozhledna s restaurací. Po 2. světové válce tento areál dlouho chátral. V…
Naučná stezka vede po linii československého opevnění, vybudovaného před 2. světovou válkou v horském sedle mezi Chřibskou a Českou Kamenicí. Milovníky vojenské historie zaujmou objekty lehkého opevnění vzor 37, známé jako řopík, v různém stupni dokončení ve dvou sledech, místy střelecké průseky, spojovací a střelecké okopy.
Ves je roztroušena v sedle mezi Širokým vrchem a Plešivcem přibližně tři kilometry severovýchodně od Chřibské. V centrální části stojí kostel sv. Josefa, jeden z nemnoha secesních kostelů v Čechách, který si obec nechala v letech 1909–11 postavit podle projektu architekta Antona Möllera.
Stará sklářská obec leží v blízkosti historicky mladšího Nového Boru. Prvními osídlenci byli skláři Oppitzové, kteří přišli z Bavorska a postavili zde první domy. Půda se musela upravit a zúrodnit, protože v celém okolí byl les. Roku 1683 získali skláři cechovní privilegia a začali vyvážet sklo do světa. Sklářství zde…
Město naleznete v mělkém údolí horního toku říčky Křinice, asi sedm kilometrů severně od Chřibské. Nad náměstím se tyčí barokní kostel sv. Máří Magdaleny z 18. stol. s monumentálním přístupovým schodištěm, které k němu stoupá od pivovaru Falkenštejn. Život Krásné Lípy je dnes spojen především s rozvojem cestovního ruchu v…
Pohádkový skalní masiv najdete hned u silnice vedoucí z Chřibské do Jetřichovic, asi devět kilometrů od Krásného Pole. Na skálu vystoupáte po kamenných schodech, kolem kterých jsou vytesány a nabarveny postavy Sněhurky a sedm trpaslíků. Dílo započal v roce 1832 místní lidový umělec Eduard Vater, v roce 1870 ho dokončil…
Obec Doubice, která převážně patří rekreantům, leží asi sedm kilometrů severozápadně od centra Chřibské. V areálu Staré Hospody naleznete největší českou sbírku dřevěných soch vyřezaných různými autory. Sochy představují nejčastěji pohádkové postavy, bájné bytosti a zvířata, ale vedle toho i motocykly či jiné předměty a dotvářejí podobu areálu s hřišti,…
Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury (spousty domů s podstávkou). Na části její plochy vznikl Národní park České Švýcarsko, takže dnes CHKO zaujímá plochu pouze 245 km². Sídlem Správy CHKO Labské pískovce je Děčín.…